Skalky v nádobách

Miniskalky - skalky v nádobách

    Skalničky patří mezi velmi oblíbené rostliny našich zahrádek. Své místo si vydobyly již asi před sto lety a dodnes přetrvává jejich obliba. Pro zajímavost uvádím, že  tento název – skalničky – byl vytvořen v době velkého rozvoje skalničkaření na počátku 20. století a jako původce názvu je uváděn zahradník Antonín Vejtasa (1877 – 1959) z Jaroměřic nad Rokytnou. Uvádím to proto, že v tomto zahradnictví jsem u pokračovatele – syna Antonína ml. – pracovala několik let po sobě na prázdninových brigádách v době studia na gymnáziu. A tak nevím, jestli ta láska ke skalničkám nebyla zaseta do mé duše již tehdy.

    Skalničky jsou v povědomí veřejnosti spojeny se zahradními skalkami, ale v dnešní překotné době láska ke květinám vzrůstá a zahrady se zmenšují. Ne každý má možnost, vytvořit si klasickou skalku. Pro je alternativní metodou vytvoření skalky v nádobě. Dalším důvodem k vytvoření miniskalky je i pěstování drobných a choulostivějších druhů, jejichž pěstování na klasických skalkách je obtížnější a jen stěží jim lze na větších skalkách zajistit mimořádnou péči.

    Za průkopníka pěstování skalniček v nádobách je považován skalničkářský odborník Angličan Clarence Elliot, který první pokusy zahájil již v roce 1913. U nás se jako jeden z prvních autorů zmiňuje o pěstování skalniček na malém prostoru Jaroslav Nauman ve své knize z roku 1942.

    Pro účely pěstování skalniček lze v podstatě využít nádob různých tvarů i materiálového složení. Z estetického hlediska jsou asi nejhezčí stará kamenná koryta a žlaby vytesávané ze žuly, vápence nebo pískovce, ale dostupnost těchto koryt je malá. Dnes jsou vyráběna různá koryta specializovanými kamenolomy, nebo jsou pěkné i nádoby terakotové, keramické a kameninové. Jen je nutné, aby barva případné glazury nebyla příliš výrazná, dominantou musí být skalničky. Dále lze použít k tomuto účelu se vkusem v podstatě jakoukoliv nádobu  - starý pekáč, popelník z kotle, starý hrnec, různě veliká kameninová krmítka atd. Někdo si umí i nádobu svépomocně vyrobit někdo najde i zajímavou větev či kořen stromu v lese. Nedoporučovala bych z estetického hlediska použití plastových nádob a pokud se použijí, tak je vhodné je obložit nějakým přírodním materiálem, dřevem, rákosem, pytlovinou apod. Ale vždy je nutné dbát na přípravu podmínek pro zdárný růst rostlin.

    Velmi důležitá je drenáž, drenážní vrstva na dně nádoby zajišťuje odvedení vody z vegetačního substrátu. Tato drenážní vrstva musí být z hrubého materiálu, který nepodléhá rychlému rozpadu. Já používám např. střepy ze starých rozbitých květináčů, kousky cihel, někdy kamennou drť, ale to je pak nádoba těžší, nebo keramzit, ale ten zase stojí peníze. Nezapomeneme zkontrolovat, zda otvory ve dně nádoby jsou dostatečně velké, popřípadě je musíme zvětšit, či vyvrtat u těch, kde nejsou. Na tyto otvory položíme např. střep z většího květináče, nebo malý květináč obrácený dnem vzhůru, popř. plastová mřížka nebo síťka ze zinkového plechu. Já nejčastěji používám  tzv. perlinku /plastová mřížka používaná ve stavebnictví/ nebo střep květináče. Poté vložíme drenážní vrstvu a opět přikryjeme pletivem z umělé hmoty nebo již zmíněnou perlinkou to proto, aby se drenážní vrstva nezanesla pěstebním substrátem. Nad tuto vrstvu dáme pěstitelský substrát, utužíme a můžeme začít s tvorbou skalky z vybraných kamenů.

    Konkrétní substrát musíme zvolit dle druhu skalniček, které v nádobě pěstujeme. Substrát musí být vzdušný s propustný pro vodu a také musí obsahovat humus aby dodal rostlinám živiny. Je vhodné přidat do substrátu přidat jemný štěrk nebo hrubší říční písek /lze koupit též ve stavebninách / ne klasický těžený písek, který obsahuje hlinité části.

    Kameny se podílí i na vhodném prostředí pro rostliny a současně působí esteticky. Do nádoby dáváme vždy jeden druh kamene a ze stejného druhu kamene zvolíme i drť.

    Skalky se stavějí podobně jako klasické skalky ale převedené do miniaturních měřítek. Do obdélníkových nádob je velmi vhodná vrstevnatá skalka např. z břidlice, lze vytvořit spoustu spár, oválné nádoby pak zase umožní stavbu s dominantním vrcholem a suťovištěm. Ale i do kulaté či oválné nádoby lze sestavit pěknou spárovou skalku, záleží na fantazii a vkusu tvůrce. Vytvořila jsem si několik spárových skalek z břidlice do kulatých nádob a podle ohlasu jak na výstavě či při návštěvě zahrady nebyla tato má snaha marná. 

Výběr rostlin pro nádobové miniskalky je dán dvěma důležitými zásadami:

    1. rostliny nesmějí být neúměrně vysoké

    2. rostliny nesmějí být expanzivní, rychle se rozrůstající, i když jsou nízké

Kombinovat rostliny je tak trochu malé umění. Měli bychom dbát na to, abychom měli dobře sladěné barvy květů, také je dobré vědět, kdy rostlinky kvetou, aby nám nádoba kvetla delší dobu, volit různé druhy listů, různé tvary rostlin,  k okrajům nádob dávat rostlinky převislé, doplnit nádobu dřevinami - zakrslými kultivary. Důležité je nevysazovat již vzrostlé rostliny, ale tak roční urostlé řízky či semenáčky. Malé rostlinky se tak krásně rozrostou do tvaru, který jim umožní sestavené kameny a tvar nádoby. Výběr druhů rostlin záleží i na stanovišti – celodenní slunce je vhodné pro rostlinky suchomilné, zastíněné stanoviště zase vyhovuje rostlinkám hajním, případně alpínkám z chladných horských poloh. Rostlinky vysadíme do spár a na  políčka mezi jednotlivými kameny, krásné je zasadit je do případných otvorů v kameni a jejich krčky obsypeme drobnou drtí, stejného druhu kamene, jak uvedeno výše. Drtí zasypeme i volná místa mezi kameny. Tento drťový zásyp má několik funkcí. Především je to povrchová drenáž při nadměrných srážkách nebo zálivce, v letních měsících zase zabraňuje rychlému vysychání a reguluje teplotu substrátu a v zimě brání jeho rychlému zamrzání. Nezanedbatelné je i estetické hledisko, které pak navodí dojem celistvosti skalního útvaru.

    Pokud si budete chtít vytvořit osázenou nádobu jen lewisiemi, je nutné dbát na to, aby byly kameny sestaveny tak, že bude možné lewisie zasadit šikmo a velmi důrazně dbát na povrchovou drenáž. Krčky obložit drtí, aby rostlinky neuhnily. Jako kámen se mi osvědčila břidlice, do šikmých spár jsem nasadila lewisie a obsypala drcenou břidlicí.

    Důležité je i místo, kam osázené nádoby umístíme, protože i tato skutečnost přispívá k celkovému dojmu, jaký tyto nádoby vyvolají.  Nádoby by měly mít vyčleněné důstojné místo v rámci celkové koncepce zahrady, poloha by měla být na světlém místě, vhodná je východní či jihovýchodní expozice. Umísťujeme-li větší počet nádob, je vhodné jejich výškové rozčlenění. Nádoby by se neměly pokládat přímo na zem, voda je drenážním otvorem lépe odváděna , je–li pod ním volný prostor. Je vhodné je postavit na vhodnou podložku  např. ploché kameny, dřevěné hranoly, žulové kostky, vhodné dlaždice, které ladí s nádobami.

Příhodné je i umístění nádob na schody, na balkony a i tam do různých výšek / třeba podložit obrácených květináčem, či jinou vhodnou nádobou, kamenem apod./, mále-li jich více, zkrátka umístit je tam, kde se s nimi budete těšit co nejčastěji.

    Údržba miniskalek je méně náročná než údržba velké skalky. Důležitou roli hraje přiměřená zálivka. Nadměrná závlaha je stejně škodlivá jako přílišné vysychání. Zjara potřebují skalničky více vláhy než v jiných obdobích roku. Zálivka je vhodná navečer, za suchých a teplých letních dnů je příznivé kromě zálivky i rosení.

    Snažila jsem se Vám sdělit své zkušenosti s miniskalkami. Možná se Vám zdá, že vytvoření takové nádoby je příliš složité a že to nezvládnete. Nebojte se toho, ti kdo by chtěli s pěstováním skalniček začít a nemají žádné zkušenosti, mohou si vytvořit nádobu s různými druhy netřesků nebo nenáročných rostlinek skalniček. Můžete na našich pravidelných schůzích nebo i prostřednictvím emailu campanulabruntal@seznam.cz  položit dotaz a já se Vám budu snažit poradit. Také je možné přijít na naši jarní výstavu skalniček a tam si rostlinky přímo zakoupit a dostane se Vám i rady jak na to.

Vaše Milena Hejsková